Věřím, že zůstaneme pohromadě, přeje si kapitán David Starec

Zhodnotit neúspěšný ročník není nikdy nic příjemného. Kapitán David Starec se však za nic neschovával a vše nám popsal a probral také zranění z derby, předkolo s Kolínem nebo skoro přestup svého nejoblíbenějšího hráče Patricka Kanea do Rangers.

Davide, letos pro "A" tým skončila sezóna opět v předkole, jak velké to je zklamání?

Bohužel, je to náš problém posledních sezón. Pokud si dobře vzpomínám, naposledy jsme se dostali dále než do předkola v sezoně 2018/2019, kde nás ve čtvrtfinále vyřadily Poděbrady. Pro mě osobně to je velké zklamání, play-off beru hodně vážně a vždycky chci dojít co nejdál.

Rozhodlo, že forma postupem ročníku času klesala a závěr vám tolik nevyšel?

Určitě ano, myslím, že se to začalo lámat po vánoční přestávce, kdy se nám přestalo dařit a moc bodů do konce základní části jsme již nenasbírali. Bohužel, na to mělo vliv i zranění několika hráčů, a když nejste profesionální klub, nemáte moc kam sáhnout, je to problém.

Naproti tomu Kolín měl závěr soutěže fantastický, zvítězil u nás, v Poděbradech a kvality ukázal také v celém předkole.

Kolín se dostal před play- off do super formy a dokázal toho využít. Zápas u nás v základní části byl až do poloviny vyrovnaný, neproměnili jsme několik šancí, naopak, oni dokázali potrestat naše chyby. Výhra Kolína v Poděbradech značí o jejich kvalitě, i s ohledem na to, že domácí byli v plné sestavě včetně hráčů s extraligovými zkušenostmi. První zápas předkola byl z naší strany hodně špatný. Možná nejhorší zápas v sezóně, neplnili jsme nic, co bychom v takovém zápase plnit měli a Kolín nás prostě přejel. Druhý zápas byl úplně jiný, i když nás Kolín přehrával, dokázali jsme dobře bránit a také je dostat pod tlak. Bohužel nás zklamala koncovka a v závěru nám ani nepřálo trochu štěstí.

Domácí předkolo jsem viděl na vlastní oči a přišlo mi, že jste působili unaveným dojmem. Nasčítala se zranění z celé sezóny, nemožnost trénovat pospolu a do toho rozjetý Kolín plný sil?

Nevím jestli unaveným, možná to tak i vypadalo, ale rozhodně to nebyl výkon, který by měl být předveden v play-off, kdy už se hraje o vše. Jak jsem již zmiňoval, v tom zápase jsme neměli nic, čím jsme mohli soupeře překvapit nebo dostat pod nějaký soustavný tlak. Zranění nás bohužel poslední sezóny hodně limitují a bohužel vždy v závěru ročníku. Především Aleš Mareček, který se zranil v Berouně v zápase s Královým Dvorem při nešťastném nárazu na mantinel a taky Kižla (David Kižlin, pozn. redakce), který se zranil v derby. Myslím, že oni v lajně s Honzou Polesným táhli tým, když se třeba tolik nedařilo, dali nějakou branku a nastartovali celý tým. To nám bohužel chybělo v závěru sezóny.

V odvetě jste, dle recenzí, byli celou dobu lepší. Jen jste neproměnili důležité šance a nakonec zápas a celá sezóna skončila obdrženou brankou v čase 59:59.

Minimálně jsme byli vyrovnaným soupeřem a dokázali jsme soupeře často dostat pod tlak. Ano, nedali jsme šance, především v první třetině tam takové tři gólovky byly, ale bohužel nepadlo tam nic. Po srovnání na 2:2 jsme byli hodně na koni a bylo vidět, že Kolín byl jako opařený. Bohužel, pak se stalo něco, co jsem nikdy nezažil. Z posledního protiútoku, v poslední vteřině, branka a konec sezóny. Hrozný pocit, zmar. Už pomalu přemýšlíte, jak zvládnout prodloužení a najednou je všechno pryč.

Je to zdrcující nebo to spíše kopíruje celou nešťastnou sezónu a na člověka přijde spíše úleva?

I když se nám poslední zápasy nedařilo, je to určitě zdrcující. Nikdo z nás rozhodně nechtěl končit už takhle brzo. Chtěli jsme se probojovat do čtvrtfinále a poté zabojovat o postup i do semifinále. Úlevu cítím maximálně v tom, že konečně doléčím zranění, která se mi bohužel letos nevyhnula.

Sám jsi v základní části odehrál jen 12 utkání, proč jsi chyběl?

V 6. kole jsme si nešťastně poranil vazy v koleni a přesto, že jsme je měl jen natažené, léčba si vyžádala téměř 3 měsíce, což v krajské lize znamenalo půl sezóny.

A jak se kolenu daří nyní?

V současné době mě to při běžném pohybu nijak nelimituje a mohu již vše dělat naplno, jen když nohu vytočím do nějakého nepřirozeného úhlu, tak o tom vím. Hodně jsem si na to dával pozor i během zápasů po návratu, což také určitě ovlivnilo mou hru. O ztrátě fyzické kondice nemluvě.

Jak přesně ovlivní hráče tříměsíční pauza, měl jsi skoro bod na zápas, takže by se to dalo považovat za dobrý návrat?

Jak jsem již říkal, fyzická kondice byla pryč a hodně mi v závěru chyběla. Hlídal jsem si to koleno, abych se nedostal někde do klinče a nechodil jsem k mantinelům na 100%, což mojí hru hodně ovlivňovalo. Především před zraněním jsem se cítil ve velké pohodě a dobré formě.

Nebylo těch zranění (i vážných) letos u modrožlutých až příliš?

Jak jsem popisoval výše, bohužel zranění, a to vážná, se nám letos nevyhnula. Když se do toho ještě přidají nějaké respirační onemocnění, tak to se pak špatně skládá sestava. Doufám, že jsme si to letos všechno vybrali a v příští sezóně budeme kompletní a nikomu se nic nestane.

Nemůžu se nevrátit k derby. Vím, že jsi se již k tomu vyjadřoval mockrát. Zajímalo by mě ještě, kde jsi viděl tu červenou hranici, kde měl ten zákrok skončit?

Čekal jsem nějakou ránu, to určitě, je to derby a nic se nenechá bez trestu. Čekal jsem asi nějakou ránu pěstí nebo to sražení na zem. Tím, kdyby to skončilo, tak by bylo vše ok.

Nevím úplně přesně, kde jsi se probral, ale co se první prožene člověku hlavou, když se vzbudí.

Pamatuji si to sražení na zem, pak ránu někam do oblasti krku a pak až jak mě probral pan doktor Mrva, který byl na zápase přítomen. Ani nevím, jestli jsem v první chvíli nad něčím přemýšlel. Naštěstí jsem měl cit a všechno jsem vnímal, takže jsem věřil, že budu v pořádku bez nějakých následků, i když nějaké podezření tam bylo, ale naštěstí se nic nepotvrdilo.

Byla za tebou celá rodina nebo jste nechtěli, aby tě syn viděl ležet v nemocnici?

Byla za mnou přítelkyně a mamina, nechtěl jsem, aby mě viděl prcek, i když z toho ještě nemá rozum.

Vím, že ses na derby těšil, většina hráčů to bere jako vrchol sezóny, jaké derby očekáváš příští rok?

Samozřejmě, derby je pro každého z nás, na obou stranách, výjimečné. Já tedy beru jako vrchol play-off, ale tohle je samozřejmě svátek hokeje, a to jak ve Vlašimi, tak u nás. Příští rok bude derby rozhodně zase bojovné a vypjaté, a to bez ohledu na to, na jaké pozici v tabulce se mužstva budou nacházet, to v derby nerozhoduje. Jen doufám, že se to obejde bez zranění a zákeřností.

Dost z vás hráčů „starší generace“ již má rodiny, práci, někteří i věk, a tak se asi hodí otázka, jak moc se změní tým na příští ročník? Bude to ještě „last dance“ téhle party?

Za sebe můžu říct, že ještě chci pokračovat, i vzhledem k letošním zraněním, kdy jsem toho moc nenahrál. Samozřejmě je to někdy složité všechno zkombinovat dohromady, ale je to koníček, který dělám od 7 let a ještě mě stále baví. Bez podpory manželek a přítelkyň by to ale nešlo, naštěstí já mám plnou podporu (smích). Úplně jsme se o tom ještě nebavili, jak kdo bude, ale doufám, že víceméně zůstaneme pohromadě a příští rok uděláme lepší výsledek než letos.

Sleduješ ještě play-off Krajské hokejové ligy nebo si chceš totálně odpočinout od hokeje a resetovat hlavu?

Určitě sleduji dál, hokejem žiju prakticky celý rok. Skončí sezóna a už přemýšlím co bude další rok a jak se zlepšit.

Co plánuješ v příštích měsících?

Pojedeme na nějakou rodinnou dovolenou a odpočinu si. Zároveň bych se chtěl dobře připravit na další sezónu a být oporou týmu.

Jak sleduješ přešlapování ohledně přestupu tvého hokejového vzoru Patricka Kanea?

(otázka byla tvořena před koncem přestupního období, kdy ještě nebylo jasno, jestli Patrick Kane skutečně do NYR přestoupí)

Aktuálně by mělo být potvrzeno, že jde do New Yorku Rangers, což by bylo super, týmu jsem fandil, když tam hrál Jarda Jágr, navíc představa, že to dá na ledě znovu dohromady s Panarinem, kdy za mě v Chicagu byli nezastavitelní, je parádní.

Spoustu hráčů tíhne také k trenéřině. Uvidíme někdy Davida Starce na střídačce v jiné pozici než hráčské?

Nad trenéřinou jsem popravdě zatím nepřemýšlel, vždycky mě lákala představa být kustodem, přeci jen, i po tom konci jako hráč máte blíže k těm klukům na ledě a můžete s nimi víc sdílet emoce. Jako trenér se musíte trochu krotit, ale možná se to změní až dáme prcka na hokej, i když já jako nervák si neumím představit, že bych klukům něco vysvětloval nebo to právě neprožíval s nimi (smích).

Je něco, co v dnešním rozhovoru nezaznělo a co bys chtěl říct?

Asi jen, že děkuji celému týmu, že sezónu odmakali i přesto, že to ke konci úplně nedopadlo. Dále pak jménem týmu děkujeme za podporu všem sponzorům, fanouškům, vedení klubu a všem, kdo se okolo klubu pohybují. Budeme se těšit na další sezónu.

Děkuji za rozhovor