Měl jsem obavu, co bude dál, říká patron Movemberu Tadeáš Kočí

Ahoj Tadeáši, moc děkuji, že jsi přijal pozvání k rozhovoru, i když to musí být těžké. Moc si vážím, že jsi přijal i patronát nad naší akcí LevMovember. Můžeš popsat, jak jsi zjistil, že máš problém?
Všechno to začalo ve středu 13. srpna 2024 po tréninku. Nahmatal jsem si bulku na varleti. Hned jsem měl špatné tušení a začal jsem hledat informace na internetu. Měl jsem podezření na nádor.

Co jsi udělal potom?
Řekl jsem to přítelkyni a hned druhý den jsme jeli k panu doktorovi Fialovi. Udělal mi vyšetření včetně ultrazvuku a bohužel mé obavy se potvrdily. Diagnóza zněla rakovina varlete. Pan doktor okamžitě zařídil vše potřebné a do dvou hodin jsem se měl hlásit na urologii na Vinohradech v Praze.

To musela být obrovská rána. Jak jsi se v tu chvíli cítil?
V ordinaci jsem si vážnost situace ještě plně neuvědomoval. Teprve cestou domů a když jsme se sbalili do nemocnice, to na mě všechno dolehlo. Bál jsem se, co bude dál. Ten pocit, když vám doktor oznámí, že máte rakovinu, se nedá slovy popsat. Cesta na Vinohrady byla nejdelší v mém životě.

Co se dělo v nemocnici?
V nemocnici na Královských Vinohradech (urologii) mi opět udělali kompletní vyšetření. Potvrdilo se přesně to, co říkal pan doktor Fiala. Termín operace mi dali hned následující den. Při tomto onemocnění hraje roli totiž včasný operativní zákrok. Odebírá se vzorek, který se posílá na histologii. Ta následně ukáže, o jaký typ nádoru se jedná. Nejtěžší bylo, když mě zdravotní setra odvedla na pokoj a já se loučil s přítelkyní...ani jeden z nás v tu chvíli nevěděl, co nás čeká.

Jak jsi se cítil po operaci?
Po operaci se mi psychicky ulevilo, i když jsem stále nevěděl výsledky histologie. CT vyšetření v Benešově dopadlo dobře, což byla další úleva. Myslel jsem, že tím to končí, ale po třech týdnech přišly výsledky histologie – bohužel nádor byl zhoubný. V tu chvíli jsem opět zažil pocit velké nejistoty a kladl si otázku, co bude dál.

Co následovalo?
Vzhledem k výsledku z histologie mi v nemocnici řekli, že je nutná konzultace na onkologickém oddělení. První konzultace byla následující týden, kde se mě ujal MUDr. Švec, Ph.D., který mi opět vše vysvětlil a kontroloval veškeré výsledky (krve, histologie a CT). Takto proběhly celkem tři kontroly, mezi kterými jsem chodil na odběry krve. Poté mi pan doktor Švec doporučil jednorázovou chemoterapii, aby se snížilo riziko návratu této nemoci do jiných orgánu v těle.
Rozhodnutí, zda půjdu na chemoterapii bylo čistě jen na mně a měl jsem na toto rozhodnutí asi týden. Když pan doktor řekl slovo chemoterapie, začal jsem si představovat, jak mi vypadají vlasy a bude mi strašně zle. Vysvětlil mi, abych byl v klidu, že po jedné chemoterapii plešatý nebudu, jen abych se připravil, že mi bude špatně. Už když jsem odtud odcházel, uvědomil jsem si, že chemoterapii podstoupím nejen kvůli sobě, ale i své rodině.

V den chemoterapie jsem měl smíšené pocity, ale nakonec aplikace jednorázové chemoterapie není nic hrozného. Druhý den po chemoterapii mi začalo být špatně, trvalo to asi týden. Poté jsem se začal cítit lépe. Nakonec jsem velmi rád, že jsem dal na doporučení pana doktora Švece a snížil tak riziko návratu této nemoci, a to asi na 1%. Na poslední kontrole jsme se s panem doktorem Švecem domluvili, že k němu budu docházet následujících 5 let a každý půl rok budu chodit na vyšetření CT a odběr krve.

Kdo ti byl po celou dobu oporou?
Po celou dobu mé dosavadní léčby mi je obrovskou oporou celá moje rodina, kamarádi a všichni, kdo o tom ví. Tímto bych jim chtěl strašně moc poděkovat, protože vím, že to v dnešní době bohužel není samozřejmost. Přál bych si, aby takovou podporu dostal každý, kdo si nějakým takovým onemocněním prochází. Největší zásluhu na tom, že jsem začal tuto situaci řešit včas, má moje přítelkyně, která mě donutila jít hned k panu doktorovi Fialovi. Jak se znám, tak bych to odkládal do nekonečna a taky by mohlo být pozdě.

Musí být těžké jen o tom mluvit. Proč si se rozhodl stát patronem #levmovember?
Jsem moc rád, že mě Michal oslovil, abych se stal patronem letošní akce „LEVMOVEMBER“, a tímto způsobem ukázal lidem, že když se stane v životě nějaká nepříjemná věc, např. takovéto onemocnění, že je důležité o tom otevřeně mluvit. I když to není nejlehčí...přiznávám. Může to být i užitečné pro ostatní lidi, aby věděli, jak je zdraví důležité a že mají jednoznačně dbát na prevenci.

Bylo pro mě příjemné překvapení, jak se k tomu můj mateřský klub HC LEV BENEŠOV postavil, jak velkou oporou mi je a že mi dal možnost sdílet s Vámi můj příběh. Byl bych rád, kdyby se můj příběh dostal do podvědomí co nejvíce lidí. Aby věděli, že u této nemoci rozhoduje vždy prevence a čas.